Nízká nezaměstnanost a růst průměrné měsíční mzdy vypadá zdánlivě příznivě. Přesto české domácnosti chudnou, respektive za své peníze si toho pořídí méně než v minulosti. Na vině je inflace, měnící se kurz měn a oslabující kurz euro.
Proč si lidé navzdory rostoucí mzdě pohoršili?
V 1. kvartále letošního roku vzrostla průměrná mzda meziročně o 7,2 %, kvůli vysoké inflaci je ale reálně ještě o 3,6 % nižší než dřív. Spotřebitelské ceny se totiž v tomto období zvýšily o 11, 2 %. Lidem tak na účet chodí více peněz, ale nakoupí za ně méně potravin, služeb a mnozí jen těžko dosáhnou na vlastní bydlení.
Podle prognóz se tento propad bude dále prohlubovat, jelikož další růst mezd bude výrazně zaostávat před růstem inflace. Na konci roku by tak mohl být reálný propad mezd okolo 8 %. Naposledy taková situace nastala na počátku devadesátých let. Domácí ekonomika si proto nejspíš projde recesí. Loni naopak průměrná mzda reálně klesla až v posledním kvartálu, a to „jen“ o dvě procenta. V prvních třech kvartálech rostla i po započtení inflace.
Nejvyšší meziroční růst průměrně mzdy zaznamenalo peněžnictví a pojišťovnictví, dále v činnosti v oblasti nemovitostí a ubytování a ve stravování a pohostinství. Naopak k nejnižšímu růstu došlo ve veřejné správě a obraně.
Důvody růstu cen
Ceny v Česku rostou z několika hlavních důvodů. Může za to především vysoce expanzivní politika předchozích vlád, problémy s dodávkami výroby po koronavirové krizi a současné zdražování energií, které se následně promítají do konečných cen všech produktů a služeb. Společně s energiemi se totiž zdražuje i výroba.
Minimální mzda je v Česku v současné době stanovená na 16 200 korun. Odbory požadují její zvýšení o minimálně dva tisíce a přidání platu státním zaměstnancům, jejich návrh je ale zatím v jednání. Mzdy by měly začít reálně růst v prvním kvartálu roku 2023, kdy by inflace měla zároveň klesnout do jednociferných hodnot.
